Hlasování o přednáškách

NixOS Mobile přináší deklarativní, reprodukovatelný operační systém na mobilní telefony s čipsetem Qualcomm Snapdragon. Na rozdíl od Androidu je celý softwarový stack od bootloaderu přes kernel až po grafické prostředí definován pomocí .nix souboru.

Tato přednáška se zaměřujeme na podporu zařízení z rodiny SoC SDM845, jako je OnePlus 6/6T, a QCS6490, který je např. v Fairphone 5.

Zaměříme se na to, jak si pro tyto telefony vytvořit NixOS konfiguraci, sestavit OS image a následně si jej na telefon instalujeme. Na závěr si povíme o rozdílech mezi PostmarketOS, Mobian a NixOS systémy.

Chcete provozovat vlastní služby doma, ale nemáte veřejnou IP adresu, nebo prostě nechcete otevírat porty do internetu? Ukážu vám, jak jsem postavil kompletní self-hosted stack na jednom mini PC — Paperless, n8n, scanservejs a další — dostupný odkudkoliv, bez jediného otevřeného portu.

Projdeme si Cloudflare Tunnel jako náhradu za port forwarding, Caddy jako reverse proxy a Authelia jako single sign-on vrstvu s OIDC pro všechny služby. Vše na reálném nasazení, které v produkci slouží mé rodině. Ukážu konfigurace, záludnosti (OIDC integrace s aplikacemi, které s ním nepočítají) i to, co bych dnes udělal jinak.

Přednáška je praktická — odejdete s postupem, který můžete zreplikovat na čemkoliv od Raspberry Pi po starý notebook.

Suriconf je konfigurační asistent pro Suricatu. Výkon Suricaty, jednoho z nejrozšířenějších open-source IDS/IPS systémů, výrazně závisí na správné konfiguraci, dostupných hardwarových prostředcích, charakteru síťového provozu a nastavení síťových rozhraní. Optimální nasazení Suricaty často znamená dny studia dokumentace, technologií, které Suricata využívá, a testování konfigurace.

Cílem nástroje Suriconf je tento proces zautomatizovat. Nástroj analyzuje systém a síťový provoz a konfiguruje Suricatu na základě naměřených hodnot prostřednictvím modulů. Suriconf nahrazuje pracný manuální proces automatizovaným skenem, jehož výstupem je optimalizovaná konfigurace.

Na přednášce si ukážeme, jak Suriconf funguje od analýzy až po generování konfigurace, a podělíme se o výsledky testování při nasazení Suricaty se sadou pravidel Emerging Threats Open.

Jak složité je udělat úpravu Linuxu a zmainlinovat ji? Přednáška z pohledu člověka, co chtěl vyřešit problém, neuměl v C a začal hledat cesty k cíli. Přednáška vhodná spíše pro nezasvěcené, nebo pro ty, co chtějí znát čerstvý pohled.

Bude popsán problém reálného komerčního produktu, pokusy o jeho vyřešení, proces mainlizace patche a následné nasazení do produkce.

USB/IP je síťový protokol, který zpřístupní USB zařízení vzdálenému počítači, tak jako by bylo zapojené lokálně přímo do něj. Hodí se kdykoli potřebujete ovládat hardware z druhého konce republiky nebo připojit testovací zařízení do CI bez fyzického přístupu. Linuxové jádro USB/IP podporuje nativně.

Problém je na straně serveru. Raspberry Pi či podobné SBC je dnes zbytečně drahé díky cenám DDR pamětí, pokud nepotřebujete operační systém ani gigabajty RAM.

Na této přednášce si ukážeme, jak takovýto jednoduchý most mezi USB a Ethernetem rozběhnout na levném ARM Cortex-M MCU s operačním systémem Zephyr RTOS a proč to vlastně není tak složité, jak to zní.

Motivace za tímto projektem je poskytnout uživatelům a vývojářům mobilního Linuxu snadný způsob zapojení telefonu do HW CI.

S nástupem programování pomocí AI asistentů vzniká velké množství kódu, který je potřeba nejen revidovat, ale také správně otestovat. Nestačí přitom vědět, že máme testy nebo vysokou code coverage. Důležitá je otázka: Jak dobře naše testy skutečně odhalují chyby?

Mutation testing nabízí jednoduchý způsob jak na to. Nástroje jako Mull záměrně provádějí malé změny v programu, například změní < na <=, + na - nebo odstraní podmínku, a následně spustí testy.
Pokud test selže, mutace je zabita/killed a testy změnu odhalily. Pokud testy stále projdou, mutace přežije/survived a ukazuje na slabé místo v testech.

V krátké ukázce si představíme princip mutation testingu, jeho praktické použití v C a také to, co nám "mutation score" může říct o kvalitě našich testů. Ukážeme si, proč nejde o náhradu za code coverage, statickou analýzu, nebo "sanitizers".

Kdybych v kódu udělal malou chybu, všimly by si toho moje testy?

Jak souvisejí falešné weby pro prodej dálničních známek a phishing se zaváděním jednotné státní domény?

Přednáška představí technické řešení pro centrální správu domén, vyvinuté ve sdružení CZ.NIC. Přiblíží také důvody této změny, její očekávané přínosy a způsob, jakým na jednotnou doménu přecházejí jednotlivé státní instituce.

Přístupové RFID karty jsou s námi už desítky let. Od jednoduchého čísla bez jakéhokoliv zabezpečení jsme se postupně dostali ke kartám se symetrickou kryptografií a tajnými klíči. Teď se ale začínají objevovat technologie založené na certifikátech a asymetrické kryptografii. A samotná „karta“ se mezitím stěhuje do mobilů, hodinek a digitálních peněženek.

Podíváme se na MIFARE DUOX, LEAF nebo Aliro a na to, jak se nové standardy snaží propojit karty, telefony a čtečky různých výrobců. Zabrousíme i do světa digitálních klíčů od aut, který řeší podobné problémy pomocí NFC, Bluetooth a UWB.

A nakonec zkusíme zjistit, jestli budeme za pár let ještě vůbec vytahovat kartu z kapsy — nebo jestli bude stačit, že u těch správných dveří stojí správný člověk.

Myšlenka popisu 3D grafiky a objektů pomocí kódových konstrukcí není nová – sahá od skriptování scén v POV-Ray přes VRML až po moderní parametrický CAD OpenSCAD. Proč by ale měl vývojář nebo administrátor při návrhu součástek pro 3D tisk odložit myš a začít psát kód?

Přednáška vás provede světem deklarativního 3D modelování, ukáže změnu mentálního modelu potřebnou k návrhu geometrie a předvede, jaké výhody přináší verzování v Gitu, automatické generování STL i zapojení do CI/CD. Na reálném příkladu otevřené stavebnice BitBeam si ukážeme praktické triky, boření mýtů o složitosti, ale i útrapy a limity, které tento přístup obnáší.

Jak slyšet dron dříve, než ho uvidíte? Přednáška představí vývoj nízkonákladového systému pro prostorovou akustickou detekci bezpilotních prostředků založeného na šestikanálovém mikrofonním poli a mikrokontroleru RP2350.

Ukážeme, jak lze z dat několika MEMS mikrofonů v reálném čase vypočítat směr příchodu zvuku (DOA), jaké informace lze získat přímo na embedded zařízení a jak vytvořit základ pro budoucí akustickou detekci a sledování dronů. Veškeré prostorové zpracování probíhá přímo na mikrokontroleru bez potřeby Linuxu, Raspberry Pi nebo FPGA.

Zařízení současně funguje jako plnohodnotná šestikanálová USB zvuková karta využívající standardní ovladače Linuxu. To umožňuje nejen okamžité nasazení a záznam vícekanálových dat, ale také jejich pokročilou analýzu pomocí nástrojů pro zpracování signálu a strojové učení. Architektura tak umožňuje rychlé experimentování s náročnými ML algoritmy na hostitelském systému, jejich ověření na reálných datech a následnou optimalizaci či přenos vybraných funkcí zpět do embedded zařízení.

Součástí prezentace bude živá ukázka lokalizace zdroje zvuku v reálném čase, demonstrace integrace s Linuxem a zkušenosti získané během vývoje vlastního akustického senzoru. Přednáška zároveň nastíní cestu od vícekanálového sběru akustických dat přes prostorovou lokalizaci až k budoucím systémům autonomní detekce a klasifikace dronů.

Android Auto je oficiálně dostupný pouze na Androidu předinstalovaném výrobcem telefonu. Alternativní systémy nejsou standardně podporovány.

Existující open-source projekty se zaměřují na implementaci strany palubní jednotky. Pro nás je ale problém jinde: Android se stále více uzavírá a my chceme provozovat vlastní OS na telefonu.

Proto LibreCar implementuje stranu telefonu, aby se mainline Linuxový telefon či laptop mohl připojit k běžné palubní jednotce bez jakékoli závislosti na Androidu nebo Googlu.

Přednáška ukáže, jak navázat relaci s palubní jednotkou, sestavit a odeslat video výstup v podobě, kterou jednotka očekává, a zpracovat dotykový vstup přicházející z obrazovky.

Firma Jolla v roce 2025 připravila nový telefon a v roce 2026 ho rozesílá zákazníkům.
Také jsem jeden objednal a pokud dorazí v čas, tak ho živě předvedu na LinuxDays.

Jolla Phone je svobodný linuxový telefon.
Kdysi jsem měl telefon Open Moko Neo Freerunner a dostat ho do použitelného stavu bylo hodně práce. . Je Jolla Phone telefon z kterého se dá rovnou po vybalení telefonovat?

Spuštění cizího softwaru, npm install z Internetu, podvržené zadání programátorské úlohy, pluginy vašeho oblíbeného IDE nebo dokonce AI agenti.

To vše jsou situace, kdy vás klasický Unix a jeho oprávnění nezachrání. Na disku máte typicky hesla, tokeny, klíče nebo jiné citlivé dokumenty a jako správný zvědavec instalujete, stahujete a testujete cokoli. Jen v posledních pár měsících jsme slyšeli o červu Shai-Hulud v npm, o podvržené verzi rozšíření Nx Console pro VS Code, o TrapDoor napříč ekosystémy npm, PyPI i crates.io a dokonce i o otráveném crate arrayref, který spouští cizí kód už při cargo build.

Naštěstí moderní Linux poskytuje prostředky, kterými se dá bezpečné prostředí – sandbox – vytvořit přímo na vašem počítači. User namespaces, mount namespaces, pivot_root, network namespaces, seccomp, pasta a userspace networking, bubblewrap – to všechno jsou dílky skládačky, o kterých se budeme bavit. A ze kterých je poskládaný i můj vlastní sandboxing nástroj: https://github.com/gomoni/snug.

Publikum: vývojáři a administrátoři se základní znalostí Linuxu.

Všichni známe ChatGPT, Claude Code nebo Copilot. Jenže agent zavřený v jedné aplikaci na vašem laptopu toho sám o sobě příliš nezmůže.

Pořádný agent by měl běžet 24/7, samostatně pracovat, používat nástroje a reagovat na dění ve svém okolí. V přednášce vám ukážu Hermese, autonomního AI agenta, který přesně takhle funguje.

Podíváme se na to, čím se liší od klasických chatbotů a coding agentů. Ukážu také praktické příklady toho, k čemu je takový agent užitečný, jaké úlohy mu lze svěřit a jak ho provozovat bezpečně.

Přednáška (a následný workshop) se zabývá jednoduchým automatizovaným testováním, které může ve svém projektu použít každý, ať už testuje software v libovolném jazyce nebo celé systémy. Konkrétně představí praktické použití jednoduchých nástrojů a jejich kombinace, které lze snadno zautomatizovat v shellu. Snadno tak otestujete, že nová verze kódu nebo systému funguje alespoň stejně dobře jako dřívější nebo lepší, nebo že zrychlení programu nebylo na úkor funkčnosti.

Pro nováčky na FIT to bude ochutnávka a motivace pro předmět Unixové Operační Systémy (BI-UOS).

Grav byl pro mne dlouho ideální redakční systém. Měl jsem v něm osobní stránku s blogem a běžel mi na něm i větší web dětského pěveckého studia. Byl jednoduchý a bez databáze. Nahrál jsem na server složku s obsahem i kódem a měl jsem hotovo. Napsal jsem obsah v Markdownu, upravil pár nastavení stránky a fungovalo to. Přesně to jsem chtěl. A fungovalo to roky.

Pak se ale změnil svět kolem něj. PHP má dnes poměrně přísný životní cyklus. Starší verze končí (tzv. EOL), nové přibývají a webhostingy vás dříve nebo později dotlačí k upgradu na modernější verzi. Grav přitom stojí téměř na jediné zásadní závislosti, kterou je PHP. Jakmile se změní runtime, mění se i možnosti, jak ten systém provozovat. Najednou zjistíte, že to, co bylo ještě nedávno standard, už není možné udržet při životě. Vy byste dnes dobrovolně provozovali něco s ukončenou podporou ze strany vývojářů?

Grav přitom není špatný systém, možná právě naopak. Funguje přesně tak, jak byl navržený, jen byl navržený pro jiný svět. Grav 2 proto není jen další verze, ale zlom. Zvenku se toho moc nemění, pořád pracuji se soubory a upravuji obsah stejně jako dřív. Uvnitř je to ale jiný systém, postavený podle jiných pravidel, který je přísnější, konzistentnější a mnohem lépe připravený na současný vývoj PHP.
Tahle změna ale ukazuje něco nepříjemného. Problém nebyl v samotném Gravu, ale v tom, co bylo kolem něj roky považováno za samozřejmé. Samotný Grav dnes funguje bez problémů a většina běžných věcí je připravená i v nové verzi. Změna se ale promítá do ekosystému, zejména u šablon a jejich základů. Starší, neudržované projekty přirozeně zmizí a zůstávají jen ty, které někdo skutečně vyvíjí. Ale co když na něčem takovém starším máte postavený svůj vlastní projekt?

Nejde tedy o to, že by věci přestaly fungovat, ale o to, že už nefungují stejným způsobem jako dřív. A změnu si nevynutil Grav, ale jeho závislost.

Přednáška ukáže, co tenhle přechod znamená v praxi, co zůstává, co se mění a proč někdy dává větší smysl začít znovu, než se snažit udržet něco, co patří do jiného kontextu. A hlavně proč projekt opustil vlastní filozofii, aby přežil a mohl existovat dál.

Představte si, že sedíte u Kubernetes clusteru. Něco se v něm děje. Pody se restartují a nikdo neví
proč. Aplikace leze někam ven a nikdo neví kam. Někdo sahá na soubor, na který sahat
nemá. A vy máte v kapse... kubectl logs a kubectl describe.

Možná záhadu vyřešíte, ale to jako opravovat kolo pilníkem na nehty.

Když se něco děje uvnitř kontejneru, kubectl logs obvykle nestačí.

Inspektor Gadget (CNCF Sandbox) přináší na Kubernetes sadu eBPF nástrojů — „gadgetů“ — které vidí do jádra: spouštěné procesy, otevírané soubory, DNS dotazy, TCP spojení, TLS provoz ještě
před zašifrováním, syscally i příčiny OOM killů. Data přitom automaticky obohacuje
o kontext podů, namespaců a kontejnerů, takže nekoukáte na PID, ale na
namespace/pod/container.

Ukážu, jak si takový opasek s nářadím pověsit k pasu a projedeme ty, které si zaslouží místo v kapse každého platform engineera, nebo i bezpečáka.

Většina návodů ke Kubernetes začíná až ve fázi, ve které už je operační systém nakonfigurovaný. U domácího homelabu ale nejvíce času zabere právě příprava základů pod orchestrátorem. Je potřeba si zodpovědět jaký operační systém zvolit, jak jej aktualizovat, co a jak zálohovat, a co dělat, když node po aktualizaci nenabootuje.

V této přednášce postavíme malý Kubernetes cluster na openSUSE MicroOS a k3s. Projdeme instalaci systému, základní konfiguraci, nasazení k3s a první kroky po spuštění clusteru. Ukážeme si atomické aktualizace pomocí transactional-update, systémové snapshoty přes Btrfs, oddělení operačního systému od dat clusteru a reprodukovatelnou konfiguraci nodů.

Potom začneme cluster vědomě rozbíjet. Vyzkoušíme neúspěšnou aktualizaci systému, ztrátu nodu, nasimulujeme problémy se sítí a s nedostupným perzistentním úložištěm. V každém scénáři si ukážeme, co dokáže vyřešit MicroOS, co je nutné obnovit ze zálohy k3s, a co už musíme vyřešit až na úrovni aplikace.

Pokud si chcete postavit domácí Kubernetes cluster, který zvládne každodenní provoz, jednoduše a srozumitelně si ukážeme, jak na to!

Terminal User Interface. Někde na půl cesty mezi CLI a GUI vzniká v posledních letech spousta moderních a překvapivě schopných nástrojů.

Dokáže neovim nahradit vscode? Dají se v terminálovém správci souborů pohodlně procházet fotografie? Co dnes umí "moderní tmux"? A jak si zjednodušit každodenní práci s Gitem, Dockerem nebo AI nástroji, aniž bychom opustili terminál?

Přednáška nabídne praktický průřez několika zajímavými TUI aplikacemi, jako jsou Neovim, Yazi, Lazygit, Lazydocker, OpenCode a další. Ukážeme si, k čemu se hodí, co oproti klasickým CLI nástrojům a GUI aplikacím přinášejí a kde naopak narážejí na své limity.

Každý den vycházejí nové bezpečnostní články, advisories, CVE záznamy a informace od vendorů. Problém ale není jen v tom data získat — mnohem těžší je rychle poznat, co z toho se skutečně týká našeho prostředí a zaslouží si další reakci.

V přednášce si ukážeme, jak lze postavit jednoduchou automatizovanou Threat Intelligence pipeline nad běžně dostupnými zdroji, jako jsou RSS feedy, CVE databáze nebo bezpečnostní weby. Projdeme sběr dat, jejich filtrování podle používaných technologií, obohacení o další zdroje a využití LLM pro vyhodnocení relevance, sumarizaci a návrh dalšího postupu.

Výsledkem může být automatizace, která z běžného článku udělá konkrétní alert, ticket nebo podklad pro další analýzu. Ukážeme si také, kde má AI v takovém procesu smysl, kde je lepší zůstat u obyčejného skriptu a proč by LLM nikdy neměl být jediným zdrojem pravdy.

Cílem není nahradit Threat Intelligence analytika, ale omezit množství ruční práce a dostat důležité informace k lidem, kteří je potřebují, dřív než zapadnou mezi desítkami dalších článků.

Pokud máte svůj projekt nebo jste součástí existujícího a rádi by jste začali budovat komunitu okolo něj, ať už v Česku nebo celosvětově, tato přednáška je pro vás.

Během přednášky se dozvíte:
- co je potřeba k založení komunity
- kolik úsilí nutné investovat
- rozumné nastavení pravidel (CoC)

Tím se dostáváme do reálném života™:

• proč pořádat srazy a hackdaye
• co je proto potřeba udělat
• organický růst komunity
• jaké jsou výsledky

Přednáška je založena na mých zkušenostech z rozvíjení komunity na Linux na mobilních telefonech, později organizování setkání a hackdayů v Praze.

Kontejnery se staly základem moderní IT infrastruktury. I přes jejich masivní rozšíření však mnoho technických základů kontejnerového ekosystému není obecně známých, proto v praxi často vznikají nejasnosti a otázky typu:

• Jsou kontejnery jen odlehčené virtuální mašiny?
• Z čeho se skládají vrstvy kontejnerového imagu?
• Jsou kontejnery samy o sobě bezpečnější než aplikace běžící mimo kontejner?

Cílem této přednášky je objasnit základní koncepty, na kterých stojí kontejnery a kontejnerové image. Projdeme si historický a technický vývoj, od úplných základů, jako jsou namespacy a cgroups, a ukážeme si, jak je využívají kontejnerové systémy jako Docker a Podman. Následně si vysvětlíme, jak se skládají obrazy kontejnerů a jak z nich Docker a Podman spouštějí samotné kontejnery.

Ať už s kontejnery začínáte, nebo si chcete upevnit své znalosti základů, tato přednáška vám poskytne pevné základy pro úspěšnou orientaci ve světě kontejnerizace.

Zavolat kamarádovi, udělat dobrou fotku, otevřít datovou schránku či dostat se do své banky - to jsou úkoly které běžný telefon musí zvládnout levou zadní.

Někteří by taky rádi připojili telefon do "dokiny" a pracovali jako na stolním počítači, někdo by rád telefon používal jako nástroj pro penetrační testování.

Tato přednáška shrne aktuální situaci v roce 2026, popíše kde jsme a co nás čeká v roce 2027.

Dva servery s veřejnou IP a A záznamem v DNS, nic víc. Na obou běžel měsíc honeypot a zaznamenával všechno, co na ně z internetu přišlo.

Přednáška je souhrn toho, co se nasbíralo. Odkud útoky chodí, jak se objem mění v čase a hlavně na které porty se klepe nejčastěji — kompletní žebříček od nejskenovanějších služeb až po ty, které nezajímají nikoho. Odnesete si konkrétní čísla o tom, co se dnes na internetu skenuje a co ho zajímá.

Oba honeypoty nasadil a celý měsíc spravoval jazykový model (Opus 5 a Fable 5). Jak si s tím poradil, je ale téma na jinou přednášku, tahle je čistě o datech.

Gravatar asi znáte? Taková ta webovka, kde si nastavíte svůj obrázek k e-mailové adrese?

Pár vývojářů stejně jako mě štvalo, že jde o centralizovanou službu, a vymyslelo otevřený, federalizovaný a téměř kompatibilní protokol: Libravatar. Představím, jak funguje a jak ho implementovat v klientských aplikacích.

Workshop navazuje na přednášku a zabývá se jednoduchým automatizovaným testováním, který ve svém projektu může použít každý, ať už testuje software v libovolném jazyce nebo celé systémy. Konkrétně představí praktické použití jednoduchých nástrojů a jejich kombinace, které lze snadno zautomatizovat v shellu. Snadno tak otestujete, že nová verze kódu nebo systému funguje alespoň stejně dobře jako dřívější nebo lepší, nebo že zrychlení programu nebylo na úkor funkčnosti.

Pro nováčky na FIT to bude ochutnávka a motivace pro předmět Unixové Operační Systémy (BI-UOS).