První část

Představení novinky na trhu (detaily budou doplněny až po uskutečnění).

Druhá část

Zavolat kamarádovi, udělat dobrou fotku, otevřít datovou schránku či dostat se do své banky - to jsou úkoly které běžný telefon musí zvládnout levou zadní.

Někteří by taky rádi připojili telefon do "dokiny" a pracovali jako na stolním počítači, někdo by rád telefon používal jako nástroj pro penetrační testování.

Tato část přednášky shrne aktuální situaci v roce 2026, popíše kde jsme a co nás čeká v roce 2027.

USB/IP je síťový protokol, který zpřístupní USB zařízení vzdálenému počítači, tak jako by bylo zapojené lokálně přímo do něj. Hodí se kdykoli potřebujete ovládat hardware z druhého konce republiky nebo připojit testovací zařízení do CI bez fyzického přístupu. Linuxové jádro USB/IP podporuje nativně.

Problém je na straně serveru. Raspberry Pi či podobné SBC je dnes zbytečně drahé díky cenám DDR pamětí, pokud nepotřebujete operační systém ani gigabajty RAM.

Na této přednášce si ukážeme, jak takovýto jednoduchý most mezi USB a Ethernetem rozběhnout na levném ARM Cortex-M MCU s operačním systémem Zephyr RTOS a proč to vlastně není tak složité, jak to zní.

Motivace za tímto projektem je poskytnout uživatelům a vývojářům mobilního Linuxu snadný způsob zapojení telefonu do HW CI.

Kontejnery se staly základem moderní IT infrastruktury. I přes jejich masivní rozšíření však mnoho technických základů kontejnerového ekosystému není obecně známých, proto v praxi často vznikají nejasnosti a otázky typu:

• Jsou kontejnery jen odlehčené virtuální mašiny?
• Z čeho se skládají vrstvy kontejnerového imagu?
• Jsou kontejnery samy o sobě bezpečnější než aplikace běžící mimo kontejner?

Cílem této přednášky je objasnit základní koncepty, na kterých stojí kontejnery a kontejnerové image. Projdeme si historický a technický vývoj, od úplných základů, jako jsou namespacy a cgroups, a ukážeme si, jak je využívají kontejnerové systémy jako Docker a Podman. Následně si vysvětlíme, jak se skládají obrazy kontejnerů a jak z nich Docker a Podman spouštějí samotné kontejnery.

Ať už s kontejnery začínáte, nebo si chcete upevnit své znalosti základů, tato přednáška vám poskytne pevné základy pro úspěšnou orientaci ve světě kontejnerizace.

Všichni známe ChatGPT, Claude Code nebo Copilot. Jenže agent zavřený v jedné aplikaci na vašem laptopu toho sám o sobě příliš nezmůže.

Pořádný agent by měl běžet 24/7, samostatně pracovat, používat nástroje a reagovat na dění ve svém okolí. V přednášce vám ukážu Hermese, autonomního AI agenta, který přesně takhle funguje.

Podíváme se na to, čím se liší od klasických chatbotů a coding agentů. Ukážu také praktické příklady toho, k čemu je takový agent užitečný, jaké úlohy mu lze svěřit a jak ho provozovat bezpečně.

Každý den vycházejí nové bezpečnostní články, advisories, CVE záznamy a informace od vendorů. Problém ale není jen v tom data získat — mnohem těžší je rychle poznat, co z toho se skutečně týká našeho prostředí a zaslouží si další reakci.

V přednášce si ukážeme, jak lze postavit jednoduchou automatizovanou Threat Intelligence pipeline nad běžně dostupnými zdroji, jako jsou RSS feedy, CVE databáze nebo bezpečnostní weby. Projdeme sběr dat, jejich filtrování podle používaných technologií, obohacení o další zdroje a využití LLM pro vyhodnocení relevance, sumarizaci a návrh dalšího postupu.

Výsledkem může být automatizace, která z běžného článku udělá konkrétní alert, ticket nebo podklad pro další analýzu. Ukážeme si také, kde má AI v takovém procesu smysl, kde je lepší zůstat u obyčejného skriptu a proč by LLM nikdy neměl být jediným zdrojem pravdy.

Cílem není nahradit Threat Intelligence analytika, ale omezit množství ruční práce a dostat důležité informace k lidem, kteří je potřebují, dřív než zapadnou mezi desítkami dalších článků.

Dva servery s veřejnou IP a A záznamem v DNS, nic víc. Na obou běžel měsíc honeypot a zaznamenával všechno, co na ně z internetu přišlo.

Přednáška je souhrn toho, co se nasbíralo. Odkud útoky chodí, jak se objem mění v čase a hlavně na které porty se klepe nejčastěji — kompletní žebříček od nejskenovanějších služeb až po ty, které nezajímají nikoho. Odnesete si konkrétní čísla o tom, co se dnes na internetu skenuje a co ho zajímá.

Oba honeypoty nasadil a celý měsíc spravoval jazykový model (Opus 5 a Fable 5). Jak si s tím poradil, je ale téma na jinou přednášku, tahle je čistě o datech.

Přednáška (a následný workshop) se zabývá jednoduchým automatizovaným testováním, které může ve svém projektu použít každý, ať už testuje software v libovolném jazyce nebo celé systémy. Konkrétně představí praktické použití jednoduchých nástrojů a jejich kombinace, které lze snadno zautomatizovat v shellu. Snadno tak otestujete, že nová verze kódu nebo systému funguje alespoň stejně dobře jako dřívější nebo lepší, nebo že zrychlení programu nebylo na úkor funkčnosti.

Pro nováčky na FIT to bude ochutnávka a motivace pro předmět Unixové Operační Systémy (BI-UOS).

Jak složité je udělat úpravu Linuxu a zmainlinovat ji? Přednáška z pohledu člověka, co chtěl vyřešit problém, neuměl v C a začal hledat cesty k cíli. Přednáška vhodná spíše pro nezasvěcené, nebo pro ty, co chtějí znát čerstvý pohled.

Bude popsán problém reálného komerčního produktu, pokusy o jeho vyřešení, proces mainlizace patche a následné nasazení do produkce.

Spuštění cizího softwaru, npm install z Internetu, podvržené zadání programátorské úlohy, pluginy vašeho oblíbeného IDE nebo dokonce AI agenti.

To vše jsou situace, kdy vás klasický Unix a jeho oprávnění nezachrání. Na disku máte typicky hesla, tokeny, klíče nebo jiné citlivé dokumenty a jako správný zvědavec instalujete, stahujete a testujete cokoli. Jen v posledních pár měsících jsme slyšeli o červu Shai-Hulud v npm, o podvržené verzi rozšíření Nx Console pro VS Code, o TrapDoor napříč ekosystémy npm, PyPI i crates.io a dokonce i o otráveném crate arrayref, který spouští cizí kód už při cargo build.

Naštěstí moderní Linux poskytuje prostředky, kterými se dá bezpečné prostředí – sandbox – vytvořit přímo na vašem počítači. User namespaces, mount namespaces, pivot_root, network namespaces, seccomp, pasta a userspace networking, bubblewrap – to všechno jsou dílky skládačky, o kterých se budeme bavit. A ze kterých je poskládaný i můj vlastní sandboxing nástroj: https://github.com/gomoni/snug.

Publikum: vývojáři a administrátoři se základní znalostí Linuxu.

Workshop navazuje na přednášku a zabývá se jednoduchým automatizovaným testováním, který ve svém projektu může použít každý, ať už testuje software v libovolném jazyce nebo celé systémy. Konkrétně představí praktické použití jednoduchých nástrojů a jejich kombinace, které lze snadno zautomatizovat v shellu. Snadno tak otestujete, že nová verze kódu nebo systému funguje alespoň stejně dobře jako dřívější nebo lepší, nebo že zrychlení programu nebylo na úkor funkčnosti.

Pro nováčky na FIT to bude ochutnávka a motivace pro předmět Unixové Operační Systémy (BI-UOS).

Přístupové RFID karty jsou s námi už desítky let. Od jednoduchého čísla bez jakéhokoliv zabezpečení jsme se postupně dostali ke kartám se symetrickou kryptografií a tajnými klíči. Teď se ale začínají objevovat technologie založené na certifikátech a asymetrické kryptografii. A samotná „karta“ se mezitím stěhuje do mobilů, hodinek a digitálních peněženek.

Podíváme se na MIFARE DUOX, LEAF nebo Aliro a na to, jak se nové standardy snaží propojit karty, telefony a čtečky různých výrobců. Zabrousíme i do světa digitálních klíčů od aut, který řeší podobné problémy pomocí NFC, Bluetooth a UWB.

A nakonec zkusíme zjistit, jestli budeme za pár let ještě vůbec vytahovat kartu z kapsy — nebo jestli bude stačit, že u těch správných dveří stojí správný člověk.

Jak slyšet dron dříve, než ho uvidíte? Přednáška představí vývoj nízkonákladového systému pro prostorovou akustickou detekci bezpilotních prostředků založeného na šestikanálovém mikrofonním poli a mikrokontroleru RP2350.

Ukážeme, jak lze z dat několika MEMS mikrofonů v reálném čase vypočítat směr příchodu zvuku (DOA), jaké informace lze získat přímo na embedded zařízení a jak vytvořit základ pro budoucí akustickou detekci a sledování dronů. Veškeré prostorové zpracování probíhá přímo na mikrokontroleru bez potřeby Linuxu, Raspberry Pi nebo FPGA.

Zařízení současně funguje jako plnohodnotná šestikanálová USB zvuková karta využívající standardní ovladače Linuxu. To umožňuje nejen okamžité nasazení a záznam vícekanálových dat, ale také jejich pokročilou analýzu pomocí nástrojů pro zpracování signálu a strojové učení. Architektura tak umožňuje rychlé experimentování s náročnými ML algoritmy na hostitelském systému, jejich ověření na reálných datech a následnou optimalizaci či přenos vybraných funkcí zpět do embedded zařízení.

Součástí prezentace bude živá ukázka lokalizace zdroje zvuku v reálném čase, demonstrace integrace s Linuxem a zkušenosti získané během vývoje vlastního akustického senzoru. Přednáška zároveň nastíní cestu od vícekanálového sběru akustických dat přes prostorovou lokalizaci až k budoucím systémům autonomní detekce a klasifikace dronů.